Ohnivý Kočár na Pohořelci

Pohořelec, jak už název napovídá, je místo spojené s živlem – ohněm. A oheň je dominantou nejen obrazu, ke kterému se tento příběh váže, ale i samotné legendy, která se na Pohořelci vypráví a byla pro tento obraz inspirací. Roku 1788 stával na Loretánském náměstí sloup, který vyobrazoval příběh, jenž se tu kdysi stal.

Hlavní postavou příběhu je kněžna Drahomíra. Pyšná a zlá dcera knížete Stohranů. Tento rod byl znám především jednou věcí, kterou se pyšnil, jak to jen šlo – neuznával křesťanství. A nejinak tomu bylo i v případě Drahomíry. Křesťanstvím z celého srdce pohrdala a věřící pro ni byli jen hloupý dav poslouchající jediného. Netrvalo dlouho a Drahomíra se provdala za knížete Vratislava. Nebylo to nikdy z čiré lásky, ale spíš pro jeho velké majetky. Tento sňatek však byl provázen osudovými událostmi, jednou z nich byla dokonce úkladná vražda. Drahomíra zavraždila kněžnu Ludmilu a zapsala se tak navždy co Českých dějin, za což jí lid ze srdce nenáviděl. Tato událost pak vedla k jejímu rychlému útěku z Prahy a jejímu děsivému a brutálnímu skonu.

Drahomíra tušila, že pro ni přestává být v Praze bezpečno, a tak se rozhodla vyjet pryč a už se nikdy nevrátit. Sbalila si pouze to nejnutnější a přikázala, aby jí přivedli ty nejlepší koně a nejrychlejšího kočího co najdou. Kočár měla honosný, královský, ale nebyl tak rychlý, jak by si v tu chvíli přála. Věděla, že nemá moc času, věděla, že rozzlobený dav lidí si pro ni brzo přijde a donutí ji pykat za hřích nejtěžší. Její věrní sluhové naložili kočár cennostmi a ona spolu s kočím vyjeli napřed ve zběsilém útěku před spravedlností davu. Udělala však zásadní chybu, která ji stála život. Vybrala si kočího, který byl sice nejrychlejší, ale byl to křesťan. Hnal koně co mohl, ale hned za hradem na Loretánském náměstí slyšel z kostela zvon, oznamující pozdvihování. Jako správný křesťan tak zastavil kočár a běžel se pomodlit. Nedbal při tom na nadávky Drahomíry a ignoroval její sprostá gesta a nářky, aby konečně jel dál.

Drahomíra byla rozlícená a řvala na něj „Jestli se ihned nevrátíš, bude zle! BUDE ZLE!“. Kočí ale klečel dál, před bohem, jak v té době bylo zvykem. Drahomíra svůj nátlak stupňovala a hrozila mu nelidským bičováním. To už ale bylo příliš pro moc nebeskou… nebo pekelnou. Pod kočárem, kde seděla se náhle podlomilo kolo. Pak druhé… Drahomíra si v samém afektu změny situace ani nevšimla. Pořád hulákala „Bude zle! Bude zle!“. Kočár se začal propadat do hořící propasti. Už bylo pozdě seskočit a váha kočáru tak Drahomíru stáhla sebou.

V temných nocích můžete vidět jak jezdí po Hradčanech v ohnivém kočáru a vykřikuje poslední slova, která tak neslýchaně pokřikovala na kočího modlícího se v kostele. Obraz zachycuje především oheň, který zlou Drahomíru pohltil a už nikdy nepustil…